Radosti a starosti šumavského starosty Díl 1.
Snad vás budu víc bavit a inspirovat, než nudit a štvát. Budu psát o Železné Rudě, o Šumavě, o pohraničí, o politice komunální, i té velké celostátní, ale taky o tom, jaké to je, když se mladý kluk ještě před třicítkou stane starostou sice malého, ale významného horského města. A budu to všechno psát upřímně, bez servítek, obezliček a zbytečného okecávání. Každý den totiž zažívám spoustu věcí, které mi dělají radost, ale taky těch, které mě štvou. Jsem si docela jistý, že to mají podobně všechny kolegyně starostky a kolegové starostové, a vlastně každý z nás. Normálně bych si možná „tradičně po česku“ zanadával v hospodě, ale ty jsou zavřené, tak to budu psát.
Nechci začínat negativně, takže se v tomto prvním textu pokusím poděkovat všem, kteří mi ve snaze o zvelebování Železné Rudy pomáhají. Nebudu jmenovat, protože bych určitě na někoho zapomněl. V první řadě jsou to kolegové z koalice, obětaví a pracovití lidé, s nimiž jsme vytvořili výbornou partu. Můžeme se na sebe spolehnout, když se dostaneme do věcného sporu, tak si jej na místě vyříkáme a najdeme řešení. Opravdu táhneme za jeden železnorudský provaz, což může znít jako fráze, ale kdo má zkušenosti s politikou, tak ví, že opak je pravdou častěji, než by se mohlo zdát.
Obrovskou oporu máme v zaměstnankyních a zaměstnancích městského úřadu. Budu si muset koupit klobouk, abych ho mohl smeknout před těmito skvělými lidmi, kteří pro Železnorudsko dýchají. K nim se přidává i řada občanů Železnorudska, kteří zcela dobrovolně a nezištně pomáhají tomu, aby se nám zde lépe žilo. Oni všichni vědí, o koho jde. Děkuju vám.
Nemůžu zapomenout ani na naše německé přátele z druhé strany hranice. Spolupráce s nimi je perfektní a naše sousedské vztahy mimořádné. Dneska už se to nám mladým může zdát jako samozřejmost, ale není to tak dávno, co nás dělila železná opona, a stále existují i pamětníci časů, kdy jsme se navzájem nenáviděli a válčili jsme spolu. Občas mám pocit, že se na to zapomíná. Proto se snažím využít každé příležitosti, abych tyto smutné kapitoly naší historie připomínal, i když jsem je sám neprožil. Bez ohledu na současné těžkosti s pandemií žijeme ve skvělé době. Važme si toho. Je naším společným úkolem zachovat dobré vztahy i pro další generace.
V neposlední řadě chci poděkovat spoustě lidem, se kterými jsem v uplynulých dvou letech řešil nejrůznější záležitosti našeho města na úrovni Plzeňského kraje, ministerstev či různých státních organizací. Setkání s úředním šimlem samozřejmě stále umí být pořádně těžkým oříškem, ale naštěstí se všude najdou fajn lidé, kteří jej pomůžou rozlousknout. A není jich rozhodně málo.
O těch druhých, kteří jsou naopak připraveni použít každý klacek, aby vám jej hodili pod nohy nebo vás s ním přetáhli přes záda, se rozepíšu příště. A to teprve bude jízda!
Díky, že jste dočetli až sem. Přeju vám vše dobré v roce 2021 a na viděnou u dalších dílů Radostí a starostí šumavského starosty.
Filip Smola
Radosti a starosti šumavského starosty díl 14.
Další díl blogu by mohl nést okřídlený název „Ta naše povaha česká“. Bude o lidech, kteří by všechno chtěli, nejlépe hned, ale ať to zařídí někdo jiný, hlavně ať je s tím nikdo neotravuje, aby mohli jen slíznout smetanu.
Filip Smola
Radosti a starosti šumavského starosty díl 14.
Další díl blogu by mohl nést okřídlený název „Ta naše povaha česká“. Bude o lidech, kteří by všechno chtěli, nejlépe hned, ale ať to zařídí někdo jiný, hlavně ať je s tím nikdo neotravuje, aby mohli jen slíznout smetanu.
Filip Smola
Radosti a starosti šumavského starosty díl 13.
Blíží se konec roku. Oslavy Silvestra jsou pro mnoho lidí dlouhé roky spojeny také s pyrotechnikou. Zkusme to změnit. O nic nepřijdeme, mnozí naopak získají.
Filip Smola
Radosti a starosti šumavského starosty Díl 12.
Asi každého v životě něco štve. Chci se s Vámi podělit o to, co v poslední době štve mě. Cítím v naší společnosti narůstající negativitu a často i snahu někomu ublížit. Většinou jen verbálně, ale síla pomluvy bohužel roste.
Filip Smola
Radosti a starosti šumavského starosty Díl 11.
Čas je relativní, řekl kdysi Albert Einstein. Platí to nejen ve fyzice, ale i v komunální politice a vlastně v životě obecně. Hezkým příkladem je další etapa stavby průtahu Železnou Rudou, která u nás nedávno začala.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Český rozhlas slaví 101. narozeniny a zve na Den otevřených dveří
V sobotu 18. května slaví Český rozhlas (ČRo) 101 let od zahájení pravidelného vysílání Dnem...
Byl milý, říkají sousedé o atentátníkovi. Jeho byt s ním prohledalo komando
Sousedé atentátníka, jenž postřelil slovenského premiéra Roberta Fica, se shodují, že Juraj C. byl...
Do Gazy dorazily po americkém provizorním molu první kamiony s pomocí
Do Pásma Gazy se ráno dostaly první dodávky humanitární pomocí přes provizorní molo, které tam ve...
Muž ve Francii se pokusil podpálit synagogu, policisté ho zastřelili
Policie v Rouenu na severu Francie v pátek ráno zastřelila muže, který se pokoušel podpálit...
- Počet článků 16
- Celková karma 10,95
- Průměrná čtenost 470x